Vratislav Kolousch Kolomazník
*7.9.1972
Curriculum musicus vitae
Pokusím se na pár řádcích, popsat můj muzikantský život. Musím začít tím, že pocházím z muzikální rodiny. Obě babičky zpívaly ve sboru, jedna v kostelním a druhá ve smíšeném koncertním, samozřejmě amatérsky, tatík se strýcem měli od mládí písničkový šraml, otec bicí, strýc akordeon a k tomu jim zdatně sekundovali na housle, kytaru a křídlovku sousedé. Maminka má výborný hlasový potenciál, ale chybí ji ten kousek exhibicionismu pro veřejné vystupování. Babiččin švagr byl multiinstrumentalistou, který ovládal hru na kostelní orgán, kontrabas, violoncello, housle a violu. Když mi bylo 5 let a rodiče mi k vánocům přivezli ze zájezdu z Berlína dětský akordeon. Ten dárek se mi tak moc líbil, že jsem chtěl s ním i spát. Protože jsem jako dítě nechodil do školky, u nás na vsi žádná tou dobou nebyla, vychovávala mě babička, která mi četla a zpívala. Melodie které mi uvízly v hlavě jsem si začal na akordeónek sám z ničeho nic hrát. Našim se to samozřejmě líbilo a ukazovali mě jako cvičenou opičku všem příchozím návštěvám. Už si ani nevzpomenu, kdo tehdy rodičům poradil, aby se mnou dojeli do LŠU. Tak se stalo a v pěti letech jsem navštívil LŠU v Turnově. Lektoři ze mě byli nadšeni a požádali rodiče, aby mě po absolvování první třídy základní školy přihlásili ke studiu. Bohužel mí rodiče zvolili variantu, že mě dají učit ke strýci, který byl sice výborný muzikant, ale ne pedagog. Stalo se to, co se asi mělo stát, strýc Otto mi učení hry znechutil tak, že až do svých 15 let, jsem se nechtěl učit hrát vůbec na nic. Krom návštěv u prastrýce multinstrumentalisty, kde jsem po absolvování povinného čaje a výslechu co je nového ve škole, mohl preludovat na harmonium. Výuky na základní škole kde panu učiteli, bylo úplně jedno, jestli mu nástroj ladí nebo neladí a teorie tvořila cca 1% z celoroční výuky. Ale poslouchal jsem hudbu stále, možnosti sice byly omezené, starý gramofon, rádio a TV, kazetový magnetofon, který naši pořídili když jsem byl v osmé třídě.
Při nástupu na střední školu 1986, jsem byl ubytován na internátě v pokoji s kolegou Jaromírem Štěpánem a Martinem Hykou. Setkání to bylo osudové, neboť Jaromírův tatík byl starý trempík hrající na kytaru a Martin kytaru miloval. Slovo dalo slovo a chlapci, bez mé účasti, se začali učit prvním akordům. Běs, hrůza a utrpení mě provázelo prvním ročníkem. V polovině druhého ročníku, jsem to už nevydržel a slíbil jsem jim, že za měsíc budu hrát lépe než oni. Možná to netrvalo ani tak dlouho. Martin to zanedlouho potom vzdal a já jsem s Jaromírem pokračoval. Postupem času se přidávali další o rok a dva mladší spolužáci a najednou jsme zjistili, že máme velký kytarový orchestr. Nebylo to špatné, ale po čase někdo prohlásil, že by to chtělo basu. Souhlasil jsem a ze školního archivu jsem vyzvedl kontrabas a začal na něj hrát. Když vyrostl nový basák, pokračoval jsem přes mandolínu, banjo, až po foukací harmoniku. Hráli jsme každý den a věnovali se tomu víc než učení. Hráli jsme ve vlaku, po hospodách, u ohňů, na oslavách, no zkrátka všude kde nás nechali. Ve čtvrtém ročníku (1989), jsem začal koketovat s elektrickou kytarou a kromě country a folku, se věnovat taky mému zamilovanému beegbeatu. Mastili jsme písničky od CITRONů, VITACITů, KEKSů, KERNů, IRASu, DISKANTů, a spousty dalších, tehdy hrajících českých kapel. V listopadu přišla revoluce a nikdo jsme netušili co se vlastně teď bude dít, byli jsme v maturitním ročníku a nastal absolutní chaos. Cely podzim jsme zkoušeli v takovém vokálně instrumentálním kvartetu (tři kytary, dva tenory, alt a soprán) na okresní přehlídku ZUČ. Já a sopranistka z kapely jsme se přihlásil na okresní soutěž v sólovém zpěvu. Soutěž i přehlídka proběhli ve stejný den, v den generální stávky 27.11. 1989. Ve smíšené kategorii jsem si vyzpíval první místo a postoupil do krajského kola soutěže ( Celostátní kolo se tenkrát nazývalo Mladá píseň Gotvaldov ). Ještě ten večer jsem jako vítěz vystupoval v plném sále Nymburské ŽOSky , nejdříve jako sólo a potom s kvartetem. Bylo to, první velké publikum. Dostal jsem možnost vystoupit v lednu 1990 na Politické písni Mělník, což jsem s poděkováním odmítl. Okresního kola jsem se také nezúčastnil, maturita se přiblížila a začalo jít do tuhého.
Po střední škole jsem nastoupil do chaosu zvaného armáda, kde se nedělo vůbec nic. Kromě odvelení v divizním výcvikovém středisku kuchařů kde jsem potkal Vaška Kabeleho, který hrál na flétny a měl s sebou dvě, jsem v tomto období žádného dalšího muzikanta nepotkal. ( alespoň umím hrát na flétnu )
Po válce jsme se dali dohromady se spolužákem Jaromírem a objížděli jsme jako duo hospody po půlce republiky. Zlaté časy. Potom přišlo období ve kterém jsem si uvědomil, že vlastně vůbec nic neumím a nastoupil jsem jako tenor do smíšeného pěveckého sboru Boleslav. Nevydržel jsem tam moc dlouho, kámošky o čtyři generace starší byly sice super, ale moje babička když přišla na koncert poznávala své paní učitelky z obecné školy . Byla to úžasná zkušenost.
Po rozvodu jsem se nakrátko přestěhoval k rodičům a začal hledat
muzikanty pro založení kapely. Osud tomu chtěl tak, že muzikanti z právě se
rozpadnuvší kapely 51. chvíle, Jarda Hoření bicí a Pavel Eichler kytara
zakládali band a já jsem se k tomu naskytl. Po několika měsících hledání a
zkoušení vznikla v roce 1999
skupina KREWEHL v obsazení Jaroslav Hoření – bicí, Pavel Eichler –
kytara, Libor Hajlich – basa, Vráťa Kolomazník – kytara, zpěv. Zanedlouho
k nám přibyl ještě
Slovo dalo slovo a v roce 2003 začínáme zkoušet ve složení Radek Chaloupka – kytara, Marcel Ježek – kytara, Milan Kudrnáč – klávesy, Jarda Hoření – bicí, Vráťa Kolomazník – basa a hledáme zpěváka, není k nalezení tak přichází na basu Michal Šimon ex Dr.Mose a já jsem opět uchopil mikrofon. Dali jsme projektu název BUBBLLE FUCK a já s Jardou paralelně vystupujeme ve dvou kapelách. KREWEHL definitivní končí a z BUBBLE FUCKu se stává kapela s názvem JEKYLL & HYDE. Od ledna do března 2004 točíme ve studiu Music Hell v Hradci Králové desku „Kdy jste to měli naposled“ která obsahuje 10 skladeb z produkce skupiny JEKYLL & HYDE. Po natočení nastává malý útlum. Kapela nekoncertuje a sporadicky zkouší, hledá novou inspiraci a tvář. Již jednou jsem použil větu : Jarda Hoření, který vždy nerad zkouší a rád hraje před publikem, přijímá nabídku již zaběhlé formace SEVEN a odchází z kapely. Zkoušíme různé bubeníky, ale bez úspěchu. Nakonec odchází i Marcel Ježek ze zdravotních důvodů. JEKYLL & HYDE umírá, budíž mu lehká zem.
21.3.2009 vydáváme s OUTCRY svoji první velkou desku s názvem REBORN, 21.5.2009 jsme ji pokřtili na společném vystoupení s FENIX a KRUCIPUSK v Turnovském KD Střelnice.
Po vzájemné dohodě odchází
Od 1.5.2009 studuji klasický zpěv u profesora Kamila Šádka v Mladé Boleslavi
Od 1.6.2009 jsem přijal nabídku vystupovat jako host s Jičínskou formací FÉNIX
15.11.2009 jsem se zůčastnil konkurzu na post zpěváka skupiny SEVEN Honzy Kirka Běkunka skupina si vybrala ze zaslaných nahrávek tři zpěváky, které pozvala do pražského klubu Kain k osobní prezenaci, jsem velmi potěšen, že jsem patřil mezi vybrané (skupina se nakonec dohodla se svým současným zpěvákem Jirkou Kombi Kombercem a pokračuje v nezměněné sestavě)
24.1.2010 jsem se zůčastnil prvního kola kastingu pořadu "Cesta ke slávě" v divadle Palace
1.3.2010 odchází z OUTCRY
29.3.2010 jsem se zůčastnil konkurzu na nové zpracování legendárního muzikálu Andrew Lloyd Webbera "Jesus Christ Superstar" v Hudebním divadle Karlín
1.9.2010 jsem přijal post pěvce v legendárním jičínském sdružení CARGO
31.3.2011 zakončení první sezóny s CARGO už se těším na další
1.5.2011 začátek open-air sezóny s OUTCRY
sezóna s CARGO byla sice termínově slabší, ale zato velmi kvalitní
1.1.2012 zdravotní a osobní problémy znamenali, že v sezóně 2011 byli odehrány pouze tři koncerty OUTCRY . Do roku 2012 nastupuje OUTCRY v pozměněné sestavě s novým bubeníkem Lukášem Vagenknechtem
Sestava 2012
5.7.2012 jsem od 20 do 21 hodin moderoval na rádiu Kiss Delta v pořadu POPRVÉ
29.6.2013 poslední koncert OUTCRY v Libáni ve složení bicí : Lukáš Vágenknecht, Milan Kudrnáč, basa : Michal Šimon, kytary : Míra Ňáfa Košťák, Marcel Zajíc Ježek, zpěv : Vratislav Kolousch Kolomazník
Na několik let jsem kvůli pracovnímu vytížení a znechucen přístupem a jednáním promoterů přerušil hudební činnost, ale byl jsem blízko. Jako technik jsem se podílel na mnoha koncertech, festivalech a turné známých i méně známých hudebníků
V únoru 2017 jsem se rozhodl, že znovu začnu zpívat a přijal nabídku Děčínské kapely VODOPAAD
Od září 2017 navštěvuji rockovou akademii vRockOpera Prahakde pracuji na svém hlasovém a hereckém projevu pod vedením Pavly Forest, Petra Opavy, Iryny Andrevy a dalších skvělích umělců
26.11.2017 jsem přijal nabídku na alternaci Petra Opavy ve dvouroli Managera a Barmana v rockopeře Malý Princ
31.12.2017 vystupuji v koncertní předpremiéře rockové opery Vymítač v roli vojáka po boku spolubojovníků Honzi Toužimského a Viktora Dyka. V hlavní roli Vymítače Kamil Střihavka. V hlavní ženské roli Žantí, v dalších rolích, Helena Kubelková, Petr Opava, Pavla Forest a další
Diskografie :
singl SP2011 j.h. (2010)
( EPITAF )
REBORN (2009)
( Outcry )
Demo maxisingl (2006)
( Outcry )
Kdy jste to měli naposled (2004)
( Jekyll & Hyde )
